16.01.2015

Případ manželů Jaroslava a Dany Stodolových z roku 2002 stále varuje. Zavraždili osm lidí, jejichž případy byly původně klasifikovány jako sebevraždy nebo náhlá úmrtí. Později byly překvalifikovány na vraždy. Je to memento, protože kriminalita stoupá, ale počet soudních pitev od roku 2004 klesá. Odpověď na to, co s podezřelými úmrtími, hledali odborníci na kolokviu v Poslanecké sněmovně.

Důležitý je prvotní kontakt s pozůstalými a také postup policisty, který jako první přijede na místo, kde se nachází mrtvý člověk. Ideální je, pokud zemřelého prohlédne koroner, což je člověk, jehož hlavní zodpovědností je vyšetřovat úmrtí. Pokud on nebo lékař při následné zdravotní pitvě (která určí pouze příčinu smrti) konstatuje jakoukoli pochybnost, policie by měla nařídit mnohem důslednější soudní pitvu.

Kolokvia Problémy při vyšetřování podezřelých úmrtí, které se pod záštitou ústavně právního výboru uskutečnilo v Poslanecké sněmovně, se proto zúčastnili odborníci z řad policistů, soudních lékařů, státních zástupců či advokátů. Společně hledali odpověď, co s neutěšeným stavem. „S pozůstalými podezřelých úmrtí je třeba jednat jako s oběťmi, dokud se nezjistí, že to je jinak,“ řekla policejní psycholožka Ludmila Čírtková.

Pokud lékař žádá soudní pitvu, mělo…

Přítomní se shodli na tom, že chyba je často v komunikaci. Legislativně není ošetřena činnost již zmíněných koronerů, která je podle slov jednatele 1. koronérské s. r. o. Davida Tučka vhodná i pro lékaře, kteří již aktivně nepraktikují. Při ministerstvu spravedlnosti proto vznikne pracovní skupina, která se postavením koronerů bude zabývat. „Stát se zbavil zodpovědnosti za zemřelé, smrt je tabuizována, lidé nevědí, co mají dělat,“ řekl Tuček.

Společnost s 55 lékaři-koronery působí ve třech krajích – Královéhradeckém, Jihočeském a Plzeňském. „Spolupráce je optimální,“ řekl přednosta Ústavu soudního lékařství LF UK Petr Hejna. Soudní lékař František Vorel z katedry radiologie a toxikologie Jihočeské univerzity si ale stěžoval na spolupráci s policisty: „Často není nařízena soudní pitva, i když o ni žádáme.“ Účastníci kolokvia se proto shodli i na tom, že pokud policie soudním lékařům nevyhoví, mají se obrátit na příslušné státní zastupitelství.

Je třeba vzít v potaz i rozházené věci po bytě

Ročně v České republice umře přibližně 100 tisíc lidí, soudní lékaři provedou zdravotní pitvu u 11 až 12 % z celkového počtu. Nejčastější sebevraždou bývá oběšení. Podle policisty Miloše Polczeka je ale třeba i při vyšetřování takové prvotní verze vzít v potaz i podezřelé okolnosti konkrétního případu. „Způsob života, rozházené věci, nebo třeba to, jestli se tam nedělo domácí násilí,“ upřesnil.

Poslanec a bývalý vyšetřovatel Zdeněk Ondráček, který kolokvium uspořádal, dodal, že pozornost by měla být věnována i případům, kdy „devadesátiletá babička je fit, začne navštěvovat vnuk a ona po pár týdnech zemře“. Podle policisty Milana Mazánka ze Středočeského kraje se vražda nejčastěji kryje takzvanou nešťastnou náhodou – staří lidé jsou třeba předávkováni léky.

Případ opředen pochybnostmi – rány po celém těle

Martin Kloubek z Policejní akademie vyšetřoval asi dvacet let trestnou činnost v Praze. K drtivé většině úmrtí s ním jezdili i lékaři. Vždy chtěl slyšet, zda není podezření, že smrt byla zapříčiněna jinou osobou. Praxe se ale podle něj zhoršila, z čehož je zděšen a obává se, kolik vražd asi bylo za poslední roky zakryto. Stává se podle něj i to, že jsou nedořešené případy znovu otevřené poté, co už je tělo zpopelněno.

Pražský případ, který je opředen pochybnostmi, otevřela právnička Hana Marvanová. Před třemi lety se případu ujala s pocitem, že „mord-party“ pracují dobře. „Případ mě ale vyvedl z omylu,“ řekla. Pan P. S. byl nalezen v bytě oběšený s policejním stanoviskem, že na krku a těle nebyly nalezeny žádné stopy. Soudní pitva byla zastavena.

Marvanová má ale k dispozici fotodokumentaci, kde jsou stopy krve na rukou i na krku, na základě čehož mohlo jít podle některých soudních lékařů o rdoušení. Advokátka uvedla, že rýhy na nohou vznikly podle některých odborníků až po smrti. K případu bylo vydáno mnoho protichůdných znaleckých posudků. Poslanec Ondráček podal v tomto případu interpelaci na ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou. Odpovědí by se měla zabývat Poslanecká sněmovna.

Nikdy se nedozvíme o všech vraždách

Policista Mazánek řekl, že Středočeský kraj má výhodu, protože v Praze jsou čtyři ústavy soudního lékařství, které mohou využívat. „Neexistuje u nás, že by se soudní pitva nenařídila proto, že na ni nejsou peníze,“ dodal. Podle některých účastníků kolokvia totiž nedostatek peněz občas příčinou, byť nevyřčenou, nenařízení soudní pitvy je.

Poslankyně a bývalá ministryně Marie Benešová třeba řekla, že policisté jsou kvůli nedostatku peněz kolikrát rádi, když je advokáti svezou k případům. „My svým šerifům rádi pomůžeme,“ řekla. Podle vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové je policista mnohdy pod tlakem nadřízeného, který má určitý rozpočet. Bradáčová uvedla i to, že nikdy nedosáhneme stavu, kdy se policie dozví o všech vraždách, je ale třeba k tomu směřovat.

Zdroj: Pražský Patriot